KNIHOVNA

část 1.    část 2.

*18.*


"Běžte to laskavě dovařit.
Už mi to tady sežralo půlku hranolků."



*17.*
Přijde šedesátiletý pán k psychiatrovi a říká:
"Pane doktore, můj o dva roky mladší bratr si ve vaně hraje s takovou žlutou kachničkou."
Doktor na to: "No, to není moc normální v jeho věku, ale nakonec tím nikomu neubližuje, tak mu tu radost klidně dopřejte."
Děda: "Ale, pane doktore, ta kachnička je moje!"
--------------------
Generál se na inspekci u útvaru ptá vojína: "Jste šťastný, že sloužíte v armádě?"
"Ano, pane generále."
"A co budete dělat v civilu?"
"Budu ještě šťastnější..."
--------------------
Starší skotští manželé jsou v restauraci:
Objednají si, číšník přinese jídlo, popřeje dobrou chuť a odejde.
Po chvíli jde kolem a vidí, že večeří jen muž.
"Je něco v nepořádku, madam?" zeptá se.
"Ale ne", odpoví žena. "Já jen čekám, až Stephe dojí a půjčí mi zuby."
--------------------
K doktorovi přijde chlap. Doktor se ho táže na jméno a chlápek povídá:
"P-p-p-petr P-p-p-pokorný."
"Aha, máte potíže s koktáním?"
"Ne já, to můj otec koktal - a matrikář nepochopil."
--------------------
Z kuchyně spěchá do sálu číšník a úslužně se klaní před hostem:
"Nesu vám radostnou zprávu, pane! Měl jste úplnou pravdu. Nebyla to polévka, byla to voda na nádobí!"
--------------------
Starý Lord Jameson jede autem a zabloudí. Zastaví a ptá se kolemjdoucího vesničana:
"Promiňte, kde to jsem?"
"V autě."
Lord Jameson pokývne a pokračuje v jízdě: "Vynikající diplomatická odpověď! Je pravdivá a neřekla nám nic, co bychom už nevěděli."
--------------------
Pacient nese na analýzu moč v třílitrové láhvi.
Laborant ironicky: "Už mi od vás chybí jen kýbl hoven!"
Pacient vytáhne kýbl. "Naštěstí jsem s tím počítal."
--------------------
"Pane vrchní, ta káva je cítit močí."
"Tak si ji dejte do druhé ruky!"
--------------------
Host k barmanovi: "Včera jsem to nějak přehnal, dejte mi něco abych se probral."
"Prosím pane, váš účet!"
--------------------
V psychiatrické léčebně se ozve telefon:
"Podívejte se, prosím, zda je někdo v pokoji číslo deset."
"Ne, nikdo tam není," informuje sestřička.
"Tak to je skvělé... Nakonec se mi přeci jen povedlo utéct! Hurá...!"
--------------------
Výstava nejmodernější americké výpočetní techniky v Brně:
Prodavač hrdě vysvětluje:
"Toto je nejmodernější model amerického počítače. Dokáže porozumět hovorové lidské řeči. Splní jakékoli přání, které vyslovíte."
"Smím to vyzkoušet?" ptá se přihlížející návštěvník.
"Samozřejmě pane. Přistupte blíž a mluvte."
"Formát cé, dvojtečka, enter."
--------------------
"Tak jak vám chutnal řízek?" ptá se číšník hosta.
"Z hlediska mé profese vám mohu říci, že byl prvotřídní."
"Pán je řezník?"
"Ne, obuvník."
--------------------
Občas se můžeme nějakému vtipu smát čtyřikrát.
Poprvé, když ho slyšíme.
Podruhé, když nám ho někdo vysvětlí.
Potřetí, když ho vyprávíme ostatním.
Počtvrté, když ho pochopíme.
:-))



*16.*


"Žádáme diváka v osmé řadě, aby laskavě přestal zpívat druhý hlas
a nedoprovázel našeho interpreta na kytaru."



*15.*
"Perličky" ze žákovských knížek:
Svačí cibuli a obtěžuje zápachem.
Strká si lentilky do nosu a hraje všemi barvami.
Tváří se inteligentně, ale je úplně blbej.
Neustále se baví a odmítá mi říct, o čem.
Bije spolužačku deštníkem, ač není jeho.
Olizuje temperové barvy a pak se diví, že zvrací.
Při hodině hraje piškvorky a pak buď nadává, nebo se hlasitě raduje.
Váš syn při hodině hraje mariáš, hlásí dvacet, nemá krále a pak se hádá...
Běhá po třídě a zvrací židličky.
Při měření ve fyzice používá vlastní měřící přístroj a prohlašuje, že školní voltmetry nestojí za nic.
Snažil se odemknout zamčené dveře. Když byl přistižen, vymlouval se na to, že ho zajímají tajné chodby.
Posmívá se důstojníkům Československé armády, kteří přišli informovat žáky ZŠ o studiu na vojenském gymnáziu.
Napovídá nepovoleným způsobem.
Močí do výše očí.
Při písemné práci chtěl odejít na záchod a vymlouval se, že se z toho podělá.
Svým zpěvem úmyslně ruší hodinu zpěvu.
Kdykoliv je vyvolán, kouká na mě jako na idiota a ptá se, jestli to myslím opravdu vážně.
Smrká mi do výkladu.
Vědomosti vaší dcery se rovnají nule; pro postup do vyššího ročníku je třeba, aby je minimálně zdvojnásobila.
Plival na schodišti na níže postaveného učitele vyššího ročníku, čímž snížil jeho vážnost.
Hodil mokrou houbou po učitelce a ta po dopadu na zem udělala loužičku.
Zametá drobky vycpaným mývalem a poškozuje tak školní pomůcky.
Pořád se hlásí.
Skákal mi do výkladu a chtěl vidět můj diplom.
Na položenou otázku neodpověděl a dostal záchvat smíchu.
Snídá pomůcky na výtvarnou výchovu.
Snědla jablko, podle kterého měla po zbytek hodiny malovat.
Zařval: "Nálet na blby!"... a pustil mi na nohu kovadlinu.
Dává pozor, jestli dávám pozor, a když si myslí, že nedávám pozor, tak nedává pozor.
Spal při hodině tak tvrdě, že ho neprobudil ani příchod pana ředitele, který dupe a funí.



*14.*


"Jaký korále, troubo, to je přenosný ohniště!"



*13.*
Pepíček se ve škole chlubí učitelce, že jeho sestra má žloutenku. Učitelka ho pošle domů, aby to děti nedostaly. Za týden ho potká a ptá se. "Tak co, Pepíčku, jak se daří sestře?" "Jó, to já nevím, paní učitelko. To víte, než sem dojde z Austrálie další dopis, tak to chvíli potrvá."
--------------------
Vědecké symposium zhodnotilo právě spadlý meteorit. Shodli se na tom, že se jedná o vrátnici z Černobylu.
--------------------
Příjde chlápek do masny a ptá se:
"Máte zmrzlý drštky?"
Řezník se na něj podívá a praví : "Samozřejmě..."
A chlápek na to : "Tak si zatopte!"
--------------------
Přijde pán k vysokému paneláku a povídá Pepíčkovi: "Prosím Tě, kde tu bydlí pan Novák?"
"Já Vás tam dovedu, ale nejede výtah". A tak spolu dojdou až do 12 poschodí, Pepíček ukáže na dveře a říká: "Tak tady bydlí a jestli s ním chcete mluvit, tak sedí na lavičce před domem".
--------------------
Vy ale máte krásné zuby, slečno!
Ty jsem zdědila po mamince.
Neříkejte, ale sedí vám výborně!
--------------------
Letadlo rolovalo na startovací dráhu, najednou se zastavilo a vrátilo se zpátky.
Po hodinovém čekání znovu odstartovalo. Znepokojený cestující se zeptal letušky, co se stalo. Letuška na to odpoví:
"Pilotovi se nějak nelíbil zvuk motoru a trvalo nám skoro hodinu, než jsme sehnali pilota, kterému by to nevadilo..."
--------------------
Pozdě večer stojí generální ředitel u skartovačky, vedle něho mladý zaměstnanec.
Ředitel povídá: "Prosím vás, to co držím v ruce je velmi citlivý a důležitý dokument a moje sekretářka už šla domů. Můžete mi pomoci s tímhle přístrojem?"
"Samozřejmě," odpoví mladík. Zapne skartovačku, vloží papír a zmáčkne knoflík START.
"Mockrát děkuji. Budu potřebovat tři kopie!"